Počet obcí s vyloučenými místy loni narostl.

Vážení čtenáři, milí klienti, v České republice loni proti předloňsku přibylo obcí s tzv. vyloučenými místy, kde žije vysoký podíl lidí s dávkami, v exekucích, bez zaměstnání či vzdělání. Jejich počet se zvedl ze 175 na 191. Obcí bez vyloučení je takřka stejně, a to 3 605. V roce 2021 jich bylo o tři víc. Ukázal to nový index sociálního vyloučení. Tento index mohou využívat ministerstva, územní samosprávy i organizace (např. charity) na pomoc potřebným. Lépe se dají zacílit evropské i domácí dotace na projekty ke zlepšení situace. ČTK o tom informoval mluvčí Agentury pro sociální začleňování Petr Syruček.

„S ohledem na důsledky covidu, vysokou inflaci a zdražení energií jsme zhoršení očekávali," prohlásil ředitel agentury Martin Šimáček. Agentura pro sociální začleňování byla do konce roku 2019 jedním z odborů úřadu vlády. V minulosti se hovořilo o jejím osamostatnění a nezávislosti. V minulém volebním období ji tehdejší kabinet Andreje Babiše (ANO) ale přesunul pod ministerstvo pro místní rozvoj. Odborníci tento postup zkritizovali. Poukazovali na skutečnost, že se agenda netýká pouze bydlení, nýbrž i zaměstnávání, vzdělávání či zdraví. Svůj odbor sociální integrace si na ministerstvu práce a sociálních věcí po svém nástupu do úřadu zřídil i ministr Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Index zmíněná agentura sestavuje od roku 2016. Vychází z počtu a podílu občanů, kteří pobírají příspěvek na živobytí a na bydlení, mají exekuce, jsou dlouhodobě v evidenci úřadu práce, předčasně opouštějí školu a nedokončí základní vzdělávání. Výsledné hodnocení se pohybuje od nuly pro místa bez potíží do 30 bodů v místech s největšími problémy. Autoři rozdělují obce do čtyř skupin podle míry zátěže. Vysoké zatížení s hodnocením od 12 do 30 bodů mělo loni 191 obcí, předloni jich bylo 175. Nejčastěji se nacházely v Ústeckém, Karlovarském a Moravskoslezském kraji. V roce 2016 bylo obcí s velkou mírou sociálního vyloučení 336. Do roku 2019 se počet postupně snížil na 185. V covidovém roce 2020 se opět zvedl, vysokou zátěž mělo 208 míst. V roce 2016 autoři evidovali 2 235 obcí bez vyloučení. Loni jich bylo 3 605. Proti předloňsku tři ubyly.

Podle Syručka si v minulém roce o tři až deset bodů pohoršila skoro desetina obcí. Výrazně přibylo třeba příjemců příspěvků na bydlení po růstu nákladů na energie. Analytik Petr Lang dodal, že naopak klesl počet lidí v exekučním řízení, a to díky novele exekučního řádu, zastavování řízení u malých dluhů a tzv. milostivým létům. Zatížené obce existují ve všech krajích. Nacházejí se často v jejich okrajových částech. Potíže v jednotlivých místech se ale liší. Víc než 20 bodů mělo od roku 2016 do loňska celkem 64 obcí. Z nich 17 bylo z Ústeckého kraje, 11 z Moravskoslezského a deset z Karlovarského. Téměř třetina míst patří do výčtu celou dobu, čtvrtina se v něm ocitla jen jednou. Ve Zlínském kraji a na Vysočině nebyla žádná obec s 20 a více body. „Pořadí nejzatíženějších obcí je relativně stabilní, zatížení je relativně trvalé. Jde o strukturální zátěž," konstatoval Lang. Podle jeho názoru je změna k lepšímu možná při propojení místních a státních opatření.

Lokalit s osmi až 11 body bylo loni 268, potřeba jsou v nich dlouhodobější kroky. Dva až sedm bodů mělo 2 194 obcí. Problém se v nich obvykle vyskytuje v jedné oblasti. Pokud má město či obec jeden bod, zpravidla se do potíží dostali pouze jednotlivci.

Mgr. Petr Jezdinský, právník v Praze (s využitím Agentury pro sociální začleňování a ČTK)

Mgr. Jaroslav Oborný, realitní specialista